Pacienti s podezřením na chronické žilní onemocnění by měli být vyšetřeni cévním specialistou (cévní chirurg nebo angiolog) co nejdříve po vzniku prvních známek onemocnění. Pokud klinické a ultrazvukové vyšetření prokáže patologický nález na povrchovém žilním systému, je na místě intervence (operační výkon). Zákrok se dnes provádí většinou ambulantně, v lokální anestezii, bez nutnosti hospitalizace – více se dozvíte v sekci „Léčba“ a „Možnosti léčby“

Konzervativní léčba

Kromě operačního zákroku existuje i další možnost, a tou je konzervativní léčba. Je vhodná pro pacienty se symptomatickým chronickým žilním onemocněním, kterým buď nebyl doporučen operační výkon, nebo na něj čekají, nebo pro ty, u nichž i po zákroku symptomy přetrvávají. Mezi konzervativní opatření patří cvičení, snížení tělesné hmotnosti, fyzioterapie, zvedání nohou nad úroveň srdce, užívání léku ovlivňujících žilní systém (tzv. venofarmaka) a kompresivní léčba. V klinické praxi mohou být jednotlivé způsoby konzervativní léčby použity samostatně nebo v kombinaci, dočasně nebo po delší dobu, vždy po domluvě mezi lékařem a pacientem.

Cvičení a režimová opatření

Mezi faktory, které riziko vzniku křečových žil zvyšují, patří věk, pohlaví, rodinná dispozice, nadváha, sedavý způsob života, nedostatek pohybu nebo dlouhodobé stání či úrazy dolních končetin. Působení některých z uvedených faktorů samozřejmě ovlivnit nelze, můžeme se ale zaměřit na zevní vlivy, které mohou ke vzniku a zhoršení křečových žil významně přispět. Odborníci proto jako prevenci vzniku křečových žil či v jejich počátečních stádiích doporučují tzv. režimová opatření.

Režimová opatření

• pravidelný pohyb
• vyhýbání se dlouhému stání a sezení
• při sezení nedávat nohu přes nohu
• nenosit oblečení stažené v oblasti třísel a kolen
• chodit v botách bez podpatku (nebo s nižším podpatkem)
• sprchování nohou střídavě teplou a studenou vodou
• zdravá strava bohatá na vitamíny a minerální látky
• udržování přiměřené hmotnosti

Z odborných publikací jsou k dispozici důkazy posilující význam fyzického cvičení a snižování hmotnosti u obézních pacientů, které zmírňují symptomy a zabraňují progresi chronického žilního onemocnění.

Cvičební metody v léčbě chronické žilní nedostatečnosti jsou stále více doporučovány jako doplněk nebo alternativa k intervenční léčbě. Fyzické cvičení zaměřené na svaly dolních končetin a pohyblivost kotníků mohou spolu s fyzioterapií zlepšit celkovou pohyblivost, podpořit hubnutí, posílit svalovo-žilní pumpu a zvětšit rozsah pohybů kotníků. To vše podporuje návrat stagnující krve v nohách zpět do oběhu, což může následně snížit otok dolních končetin, zabránit vzniku kožních změn nebo zlepšit jejich hojení. Cvičení může také zmírnit symptomy a známky u posttrombotického syndromu (pacienti po prodělané hluboké žilní trombóze).

Doporučené cviky

Cvičení vhodné pro nohy a žíly nalezneme pod různými názvy od žilní gymnastiky až po jógu pro nohy. Ať už jim říkáme jakkoliv, mají společný cíl: zapojení svalové pumpy dolních končetin a zrychlení žilního návratu z nohou zpět do oběhu.

I pouhých 10–15 minut denně může významně pomoci od nepohodlí, otoku, bolesti, napětí nebo pocitu těžkých nohou.